top of page
Vyhledat

Vánoční čokoládový salámek

  • grafika662
  • 10. 12. 2025
  • Minut čtení: 3

Už to pomalu začíná… Dopoledne pozvolna přechází v šero a všichni víme, co nás čeká; Vánoce. Můžeme si říkat, že to jsou svátky klidu, pohody, radosti, ale všechny mámy vědí, že to je hlavně fičák. Uklidit, nakoupit, nazdobit, uvařit a samozřejmě i napéct. Přiznávám, že peču hrozně ráda a ty miniaturky zvané vánoční cukroví mě fakt hodně baví. Ale samozřejmě hledám, jako asi my všechny, rychlé, a přitom originální recepty.

Mám obrovské štěstí, protože jsem podědila ručně psanou kuchařku od mojí prababičky. Poměr surovin je popsán perfektně, bohužel už hůře pak samotné zpracování, takže to je živná půda pro vlastní tvořivost. Ale léty pokusů (a především omylů) jsem některé recepty na vánoční cukroví dotáhla do dokonalosti a ráda se s vámi o jeden rychlý, nepečený, a přitom skvělý recept podělím. Jmenuje se čokoládový salámek.

Základem tohoto cukroví je čokoláda na vaření (já používám klasickou Orion na vaření), strouhané neloupané mandle a cukr. Připravíme si vodní lázeň; a budu upřímná, já už to dělám rovnou na elektrické plotně, což jde, ale musí se pořád míchat a stupeň tepla max. 5. Ale pro ty méně odvážné navrhuji vodní lázeň, i když to v ní bude trvat asi trošku déle. Takže nejprve si promíchám krystalový cukr, vanilku, skořici a mírně utlučený hřebíček. Tuhle směs dám do velkého hrnce a pomalu ji začnu zahřívat. Nejde nám o karamel, ale jen o prohřátí cukru, který slabounce začíná na stranách růžovět (když nezačne, tak to nevadí, to není to hlavní). K tomu se teplem nádherně rozvoní všechno přidané koření. Nebojte se nechat i hřebíček v poměrně větších kusech, v tom výsledném salámku to chutná skvěle!

Když je cukr prohřátý, přidám do něj čokoládu, a nechám jí opět rozpouštět. Ona na sebe nabaluje ten cukr a vypadá to velmi nevzhledně, ale počkejte, to se všechno napraví. Čokoláda nám tedy s cukrem vytvořila prapodivnou hmotu a my ji ještě zkomplikujeme přidáním nastrouhaných neloupaných mandlí, hranolků z loupaných mandlí, kandovaného ovoce a citronové kůry. Tohle všechno důkladně promícháme, což nám vytvořilo hromadu čehosi nespojitelného, a v této chvíli mě budete proklínat, co jsem si to vymyslela za nemožný recept. Ale nebojte, finální tečka přichází. Veškerá hmota v hrnci, jakkoliv je nesourodá, musí být horká. Sice mám plotýnku pořád jen na středovou teplotu a nebudu jí zvyšovat, ale hmota musí být horká, protože do ní v tuto chvíli přidávám celé vejce. Odstavuji z plotny a míchám a míchám a míchám, až se stane z té hroudy hustá kaše, která ale drží pospolu a hezky se leskne (lesk nemá na kvalitu pražádný vliv).

Na pracovní desce jsem si mezitím připravila obdélníčky alobalu asi 30x20 cm, zaprášila jsem je moučkovým cukrem, a teď na tyhle připravené obdélníčky pokládám, tedy spíše kydám, asi dvě vrchovaté lžíce horké hmoty. Obě delší hrany alobalu dám k sobě a začínám zarolovávat směrem k hmotě. To má jediný cíl – jak alobal utahuji, hmota se rozprostírá po délce alobalu a po úplném utažení, tedy srolování dvou částí alobalu až k hmotě, se mi vytvoří salámek. Konce alobalu na konci salámku sroluji jako konce bonbónů, a tento skvost a chuťovou duhu dám chladit do lednice. Chutě koření a přísad se krásně propojí, lednice také udělá svou práci, a čokoládový salámek o průměru 3 cm a délce zhruba 15 cm ztuhne. Když za jeden až dva dny otevřete alobal, vypadá to všelijak, ale nenechte se odradit, zakrojte do salámku a uvidíte krásnou mozaiku, připomínající tmavou tlačenku. Jen je to sladké a nesmírně dobré. A hotovo máte do 30 minut.


Suroviny:

200 g neloupaných strouhaných mandlí

200 g cukru

200 g čokolády

80 g loupaných mandlí nasekané na hranolky

100 g kandovaného ovoce

5 lehce podrcených hlaviček hřebíčku

1 vanilkový cukr

Citronová kůra

1 skořicový cukr

1 vejce


Tip: letos jsem se rozhodla ochutit cukr ještě levandulí a myslím, že tahle nová chuť dodá salámku další rozměr. Polévkovou lžíci sušené levandule jsem rozemnula v dlaních a přidala ke dvěma lžícím moučkového cukru. Pořádně jsem promíchala a na dva dny jsem cukr s levandulí zavřela do patentové sklenice. Pak už jsem jen cukr přesela, aby v něm nebyly kousky levandule, ale vůně levandule zůstala.

 
 
 

Komentáře


bottom of page